O fotovoltaice

Fotovoltaika je metoda přímé přeměny sluneční záření na elektřinu (stejnosměrný proud) s využitím fotoelektrického jevu na velkoplošných polovodičovýchfotodiodách. Jednotlivé diody se nazývají fotovoltaické články a jsou obvykle spojovány do větších celků - fotovoltaických panelů. Samotné články jsou dvojího typu - krystalické nebo tenkovrstvé. Krystalické články jsou vytvořeny na tenkých deskách polovodičového materiálu, tenkovrstvé články jsou přímo nanášeny na sklo nebo jinou podložku. V krystalických technologiích převažuje křemík, a to monokrystalický nebo multikrystalický, jiné materiály jsou používány pouze ve speciálních aplikacích. Tenkovrstvých technologií je celá řada, například amorfní křemík a mikrokristalický křemík, jejichž kombinace se nazývá tandem, dále telurid kadmia  a CIGS sloučeniny. Díky rostoucímu zájmu o obnovitelné zdroje energie se výroba fotovoltaických panelů a systémů v poslední době značně zdokonalila

Výroba elektřiny ze slunečního záření se od roku 2002 zdvojnásobuje každé dva roky, tempem 48% za rok čímž se stává nejrychleji se rozvíjející technologií na výrobu energie . Do konce roku 2008 bylo celosvětově nainstalováno 15000 MW . Přibližně 90% této kapacity je připojeno na síť .

V roce 2007 bylo na celém světě nainstalováno 2,826 gigawattů špičkových (GWp) a v roce 2008 již celosvětová instalace činila 5,95 gigawatů špičkových (GWp) což je nárůst o 110%. Většina těchto instalací (89%) je nainstalována ve třech zemích - Německo, Japonsko a Spojené státy. Indie schválila ambiciózní solární program výstavby solárních zařízení o výkonu 200 gigavatů do roku 2050, zhruba o třetinu více než byla celková indická energetická výrobní kapacita v roce 2009

Podle organizace Navigant Consulting and Electronic Trend Publications se předpokládá, že v roce 2012 bude celosvětová instalace těchto systémů 18.8 gigawattů špičkových (GWp).

Jakkoliv se tato čísla zdají neuvěřitelná tak ve srovnání s ostatními zdroji energie jsou zatím naprosto zanedbatelná (Podíl geotermálních / solárních / větrných zdrojů dohromady činil 0,6% v roce 2006).

Cena fotovoltaiky se díky neustálému vývoji technologií a masivní výrobě neustále snižuje. Díky finančním pobídkám, dotacím a výhodným tarifním podmínkám pro energii z fotovoltaiky dochází v mnoha zemích k prudkému nárůstu instalací.

V České republice byla v roce 2006 nastavena výkupní cena elektřiny z fotovoltaických elektráren nastavena zcela jinak, než tomu bylo v té době v Německu. Energetický regulační úřad stanovil výkupní cenu shodně pro malé systémy na střechách i pro velké elektrárny na zemi. V Německu měly střešní systémy ve srovnání s Českou republikou výkupní cenu vyšší, zatímco pozemní instalace výrazně nižší. Vzhledem k vývoji kurzu koruny a výkupních cen v Německu se situace pro střešní systémy v roce 2007 vyrovnala, pro pozemní instalace se v České republice stala ještě výhodnější. Posílení koruny v roce 2008 a propad cen panelů v roce 2009 vyžadovaly rychlou reakci. Německý parlament (Bundestag) schválil snížení výkupních cen od poloviny roku 2010. Česká vláda sice již koncem srpna 2009 oznámila záměr snížit od výkupní ceny k 1. 1. 2010, příprava návrhu novely a následné schvalování v Poslanecké sněmovně se však protáhlo až do roku 2010 a platnost novely byla posunuta až na 1. 1. 2011. Díky tomu zůstaly výkupní ceny pro rok 2010 extrémně výhodné, což vedlo k boomu výstavby slunečních elektráren. Pod údajnou hrozbou skokového nárůstu ceny elektrické energie vláda navrhla a Parlament schvlálil další dvě novely zákonů, jejichž deklarovaným cílem bylo omezení rozvoje fotovoltaiky a snížení dopadu na koncové odběratele. Obě novely však byly zbytečné, fotovoltaické elektrárny, které nezískaly povolení pro připojení k síti před únorem 2010, připojit nelze a snížená výkupní cena pro rok 2011 odradila i ty, kteří povolení získali, ale nestihli by postavit v roce 2010. Jedna z novel kromě toho již míří k Ústavnímu soudu, návrh na zrušení podali senátoři, kteří ji na podzim schvalovali.

Výhody

• Množství sluneční energie dopadající na zemský povrch je tak obrovské, že by současnou spotřebu pokrylo 6000 krát - na zemský povrch dopadá 89 petawatů přičemž naše spotřeba činí 15 terawatů. Solární energie má také nejvyšší hustotu výkonu (celosvětový průměr je 170 W/m²) ze všech známých zdrojů obnovitelné energie.
• Během výroby elektrické energie fotovoltaický systém neznečišťuje životní prostředí. Znečištění během výroby a likvidace zařízení se dá udržet pod kontrolou za použití již známých metod likvidace elektro-odpadu. Také se pracuje na vývoji technologií na recyklaci zařízení po skončení jejich užitečného života.
• Fotovoltaické systémy vyžadují minimální údržbu po jejich nainstalování. Provozní náklady jsou tudíž extrémně nízké ve srovnání s existujícími technologiemi. Bohužel náklady na vybudování těchto systémů nejsou triviální.
• Díky vysoké, státem garantované, podpoře je návratnost investice velmi rychlá.
• Pokud je fotovoltaický systém připojen na síť tak energie může být spotřebována místně a tudíž snížit celkové ztráty rozvodné soustavy.
• Do výzkumu solárních systémů bylo investováno poměrně málo ve srovnání s prostředky, které byly investovány do výzkumu produkce energie z fosilních a jaderných zdrojů. Tudíž je spousta prostoru, jak solární technologie vylepšit

[ zdroj www.wikipedie.cz, 15.10.2011]